Spolek Ametyst - Nebílovy 37, 332 04 608 440 557 info@ametyst21.cz

Začni objevovat – Pro děti

Začni objevovat – Pro děti

Bolevecké rybníky

Pojď se seznámit s lokalitou plnou pověstí, historie a zajímavých druhů rostlin a zvířat. Bolevecké rybníky s volným celoročním vstupem a svým umístěním nabízí pestrou škálu aktivit a prostoru k bádání a zkoumání.

Čekají tu na tebe zábavné úkoly a informace známé i neznámé. Jdeme na to?

Velký Bolevecký rybník

Historie

Velká část Boleveckých rybníků vznikla již v 15. století. V té době patřilo řemeslo rybníkářství spojené s chovem ryb (a také pivovarnictvím) k nejvýnosnějším. Do konce 15. století bylo vytvořeno 13 rybníků. V průběhu 30 leté války (1618–1648) však byly rybníky zanedbány, několik z nich bohužel díky tomu zaniklo. K těm hlavním, které se podařilo zachovat do dnešní doby, patří Velký a Malý Bolevecký rybník, Kamenný rybník, Šídlovský rybník, Košinář, Senecký rybník, Nováček, Vydymáček, Třemošenský rybník, Strženka. Společně tvoří tzv. Boleveckou rybniční soustavu rozléhající se v nivě Boleveckého potoka.

Slepá mapa

Jak vypadá soustava rybníků přímo v mapě? Podívej se sem:

Přírodní památky

Nejen samotné rybníky, ale také bolevecké lesy jsou plné přírodních památek a zajímavých míst. Nalezneš zde arboretum (zahrada zaměřená na pěstování dřevin) Sofronka, pokusné plochy Josefa Sigmonda (významné lesnické pokusy o výsadbu mnoha druhů rostlin v náročném terénu (zejména borovice – tuhá, vejmutovka, banksova či černá), ale také i přírodní rezervace Kamenný rybník, Doubí či Petrovka. Důvodem ochrany těchto míst je zejména uchování rašelinišť se zachovanými společenstvy rašelinné flóry a fauny.  Mezi významné druhy zde rostoucí se řadí například ocún jesenní, pětiprstka žežulík, kosatec sibiřský a žlutý či bělozářka liliová. Kvůli živočichům  je zajímavé zmínit přírodní památku Doubí, která je domovem hned několika vzácných druhů hmyzu z řad tesaříků či hnojníků.

Typický borovicový les v okolí Boleveckých rybníků

U borovic ještě chvíli zůstaneme. Tyto dřeviny jsou významným převažujícím prvkem v boleveckých lesích, díky čemuž získává toto místo svůj nezaměnitelný charakter. A proč jsou zde s převahou právě ony? Borovice jsou velice adaptabilní rostliny, zejména ohledně kvality půdy. Dokáží totiž osídlit i místa chudá na živiny s písčitou půdou, kde by jiné rostliny nemohly existovat. V okolí Boleveckých rybníků se nachází právě takové podmínky, které borovicím umožňují bez větších problémů tento biotop osídlit.

Běžnější druhy rostlin a zvířat

Pokud jde o Bolevecké rybníky, nesmíme opomenout ani běžnější druhy rostlin a zvířat. Dozajista se zde setkáš s rákosem obecným, blatěnkou vodní, plavuňkou zaplavovanou či žebratkou bahenní. Tato lokalita se také řadí mezi významná ornitologická místa, na nichž lze pozorovat vodní druhy: labuť velká, potápka roháč a kachna divoká. Nalezneš zde také dravé ptáky jako káně lesní, orlovce říčního či poštolku obecnou, ale i drobnější jedince: sedmihláska hajního, konipase bílého, červenku obecnou, drozda zpěvného, stehlíky obecné a mnoho dalších. Z malých a mnohdy nenápadných živočichů můžeš zahlédnout ještěrku obecnou, ježka západního a jiné drobné savce. Vodní plochy přímo lákají ke zkoumání a objevování zajímavých vodních organismů. S kým se tam můžeš potkat? Určitě s různými druhy ryb jako je například kapr,plotice či štiky. U břehů se často objevují různé druhy hmyzu včetně jejich larev (např. vážky, jepice a mnoho dalších) či dokonce vodní měkkýše (např. plovatky, velevruby, atd.).

Praktická ukázka odchytu vodních měkkýšů

Pověsti předávané z generace na generaci

K historii míst a lidí neodmyslitelně patří také tradiční pověstí. Není proto žádným překvapením, že i Bolevecké rybníky mají svůj bájný poklad. Podle této pověsti je poklad zakopán pod největším dubem z řady dubů, které se nachází při cestě k Velkému rybníku. Traduje se, že na tomto největším dubu visely obrazy svatých. Bohužel byl dub pokácen a bájný poklad je tak stále nenalezen. Dle pověsti se v rybnících také údajně schovává tatrman, který láká děti do vody pomocí pentliček a jiných drobností, aby je pak utopil. V Třemošenském rybníce navíc trhal rybářům sítě.

Fotografie jednoho ze starých dubů nacházející se v blízkosti Velkého Boleveckého rybníka

Pro nadšence, kteří se chtějí o pověstech, ale i historii místa dozvědět více, vřele doporučujeme přečtení publikace „Zlatá kniha plzeňských pověstí” od autorů Vladimír Havlic a Jaroslav Schiebl. Dále se pověsti nacházejí také v  kronice obce Bolevec či v knize  „Bolevec a okolí” od Miroslava Janečka.

Skip to content